orga.nizm.us

Le nouveau modèle des chansons et des poésies

Milý deníčku,
dnes jsem opět zvracel, protentokráte 3x. Achichouvej. Abys pochopil: v Podnebi zrušili placení na zahrádce, já hlupák myslel, že vše je z… tam jde holka, která pajdá a je to tak lepší… darma a vypil litr lihoviny. Aj, ten můj hltan. Mám úplně překyselenou záklopku.

Zkouším nové pohyby. Blil jsem a sral jako torpédo resp. král. Sedím a počítám minuty do dalšího sraní.

Rvu si ústa.

Mně už je teď všecko jedno! Jdu kakat!

[...]

Je 17:38 a Standa ještě stále nebyl kakat. Jiří Vraspír se snaží být zajímavý. Ach to je krása.

Downstep.

Filip.

Čtverec.

[...]

Je 18:32. Jdu konečně kakat. Bude to multiple response.

A Obama mlčí.

Pranostiky a pořekadla

Katastrofální pohroužení.
Chci strašně někomu napsat Wohnzimmer.
Ztratil jsem se na Wikipedii.
Láska prochází žaludem.
Myšleníčko/pomyšleníčko.
Ten prostor aplikuje protisvětlo.
Pád Nabukadnezarův, což je kočka domácí.

Věčné pravdy

Kuchař dnes namísto oběda připravil USS Endurance, hvězdnou loď třetí třídy.

Dbáme na tradice

Nebožka prababička z otcova kolena vždycky říkávala: Kurva, já se na to vyseru!

Dva dny přemýšlí že napíše svou varaci co je to láska a najednou ne a nejde to musí psát jinak a o jiném protože si svět žije vlastním životem a vtahuje jej do něj kdy se mu zamane, takže se nejdřív doví, že ta, co si teď zrovna odskočila, nechala proděravět a okovat pošťěvák a pak zase, že někdo koho zná šest let a myslí si že ho má úplně přečtenýho a že je to ten co je furt free a happy a smile od ucha k uchu, tak že on si to nemyslí a nemyslí že to má smysl, a tak to celý ukončí, a najednou ta mrcha, co ji standa drží v šachu cynizmem, má povolenej řetěz, vyleze na chvíli ze tmy, mrkne na něj, dýchne mu na zátylek, on ji kopne zpátky a má zase klid ale ta vteřina stačila a standa opět ví, že je mnohem blíž než si myslel a než chtěl a že možné je všechno a že ti druzí jsou tady pro něj jen na tu chvíli než narazí do své zdi tam v té tmě ve které se už nikdy nenajdem

slunce zítra vychází 7: 25 a standa si asi přivstane

málem umřel adolf když běžel auto jelo on běžel najednou pod auto rána řev brzdy skřípaly adolf řval robin standa blednul řidička v šoku standa viděl velký krvavý flek který vidět nebyl auto jiné co stálo bránilo pohledu adolf běží živý celý na řidičku vRRRRRRčí ona nešťastná smutná ztrápená vzala auto do něj ho mně i adolfa na veterinu chtěla taky ale domů jela čekali jsme na sále ležel vlčák co si v lese nerozumněl s prasetem břicho rozpárané doktoři spravili adolfa obklopili nic nenalezli tolik štěstí v jedné tragédii do fitka už nikdo nechtěl smutek všechny přešel

…pravila kočičí princezna na prahu nedělního rána, jehla přeskočila pásek se zacyklil a ti druzí spali dál. Po měsíčním prošetřování byla tato věta obviněna z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačování pravdy. Dle zasvěcených se jedná o nevědomý protest, vymezující se vůči globálním změnám mediálního paradigmatu. Odpůrci pak hovoří pouze o drobných nuancích v již nastoleném post-moderním diskurzu, který ruší dichotomické oddělování pravdy od lži.

Zdánlivě drobný rozpor nabývá na síle a stává se celosvětově sledovanou kauzou. Rekace jednotlivých vlád mizejících států přitom dosahují fanatické vášně tajemné víry Ebola, jejíž zairská varianta dosahuje koeficientu štěstí 0,98. Jednou z nejvíce zasažených zemí je Irán, který neváhal vyhloubit masové hroby pro 320 000 ortodoxních muslimů, aby tak definitivně pohřbil šiřitele viru Islám, kteří zemřou v důsledku aplikace izraelské jaderné vakcíny.

Drobný dotyk standy nabývá ničivých důsledků legendárního mávnutí motýlích křídel. Celý svět se chvěje vzrušeným napětím v očekávání dalšího dotyku: stando, dotýkej se mně!

TOTAL SCANDAL! Po instalaci dvou starých mrtvých v brněnské Vaňkovce se tero-retro-ristická (a trochu rasistická) dvojnice stnda_und_jablí vydala na zběsilý úprk skrz české dráhy do Budějic. Tam už je čekaly dvě Flundry a korejské Ferrari. “A dál?” (ptá se čtenář Milan)

Český Krumlov, malebné městečko na úpatí Vltavy, kde si dávají dostaveníčko hordy opálených turistů, opilých vodáků a podivných umělců, se v sobotním odpoledni stalo svědkem věcí fuj až ošklivých. “Seděli na břehu. Oni dva. Ony dvě. A fašista”, popisuje události očitý svědek Pavel, zatímco mu slzy tečou proudem po jeho nevinné tváři. “Nejprve ve vodě psa utopili (Šimona), pak na vodáky z mostu káleli a závěrem s romy maďary hanili (ty slovenské zvláště!)…” (svědek Pavel zhroucen není schopen dále vyprávět). Co se dělo dále není jasné, ale o dvě hodiny dále se nyní již čtveřice (nácek se nám ztratil), objevila v Budějicích, kde opět neplechu tropila. Dle vzpomínek starousedlíků pamětníků stnda_und_jablí veřejnost šokovala věcmi bizárními nemístnými i chlípnými.  

stnda: No a pak sme jako přijeli do Vyhnálkova, kde sme vlastně byli u kri/ystý/iny jako doma a bylo krásy všude vůkol, viď?

Jablí: Bylo to epesní, ráno snídaně v zahradě, výlet k jezeru a oběd s evičkou a kytičkou.

Pak vodjeli, dál než my dokážem, svět kolem mně ztich,
hlava se zatočila a den delší se zdál, to asi bylo z nich,
s pocitem naplnění jsem se otočil a chtělo se mi žít,
stejně jako ty dva, co přišli napovědět, že není špatný snít.

(věnováno Danu Landovi a jeho růžovému nazi-drakovi)

oko se otvírá začíná najít robina, kdepak je mikina? co martina? nehledá dolfina? osprchovat robina, udělat kakína, čeknout mejl žádnej nepřijel, volá martina ve spolku umírá, utíkáme deštěm posraným městem, přichází zazvoň mobile jabloň, mobil voní omertovi zvoní, johanka z legrace, renata na place, polívka výborná, konverzace náhodná, pohladit dolfina brno zas usíná ….jako brno je fakt na piču, ale i v píči může být dobře, vaš pičus

Standa (S): Dobrý den.

Svatopluk Sovák (SS): Dobrý den, jmenuji se Svatopluk Sovák, čím Vám mohu posloužit? (vstává a natahuje ruku)

S: (ze slušnosti vs_tyčí pravici) Podrbat na varlatech?

SS: (tváří se provinile) Bohužel tohle zatím nenabízíme, ale jistě tuto službu brzy zavedeme, jsme velmi flexibilní. Mohu Vám nabídnout něco jiného z našich služeb? 

S: Elektronické bankovnictví.

SS: Ano, to nabízíme, máme nejlépe zabezpečené …

S: To mně nezajímá, já to chci zařídit.

SS: Ano, ano, hned to bude. (odbíhá ke kopírce pro lejstra a poklusem se vrací – celý zpocený)

SS: Tady, tady a támhle, prosím laskavě podepsat.

S: (nervně maluje podpisy)

SS: (žoviálně) To se nám dneska ale udělalo ošklivo, že, škoda že prší, haha…

S: (chladně) Miluju déšť, nesnáším slunce!

SS: Ano, ano, já taky miluju déšť.

S: Já mám ve sklepě zavřený svý dvě děti a moc je tam miluju.

SS: (tváří se spiklenecky) Já mám ve sklepě dvě dcery a mám s nimi tři syny (krom potu mu začínají téct i sliny)

S: To je fajn, to je tak na deset let.

SS: (zaskočen) A a a ale, vy přece…

S: Já jsem lhal, hezký den. (usměje se a odchází)

1. Standa jel k doktorovi přes kola, dle všeho nemocný řetěz, doktor konstatoval smrt, náhrada za nový a lepší cca 200 a více, standa říká, že neví, že nerozumí, že je sociolog ne doktor, doktor následně zkonstatuje smrt či nemoc kde čeho, standa podepisuje papír, že chce vyměnit vyléčit všecko, že dva a půl tisíce je v pohodě. Pravda: standa piča, doktor šikovný (i když asi zmrd).
2. Standa jede vlakem, těší se do brna, ne na brno, na lidi, těší se tak že usne probudí se sám ve vlaku na konečné v brně se motá dezorientován polospící po nádru neví, čí kde je. Pravda: Orientace po brněnském nádraží může být obtížná, přesuňme nádraží, místo teď kde nádraží les či louka, standa se neztratí.
3. Standa jíst ve spolek jabloně. Pravda: Spolek dobro, Jabloň dobro, jídlo dobro.
4. Standa na kobližné spí, lucidně sní: několikrát se probouzí usíná; zvláštní však věc začíná: standa probuzený stále ještě vidí postavy ze snu okolo postele se pohybovat (tak živé krásné a děsivé!), postupně mizí, standa mizí ve spánku kde  ony se opět vynořují, vše se tolikrát opakuje. Pravda: nevěřit realitě která není vysněná.

(víc vědět pro život netřeba)

Se dá jít ráno do spolku, je zavřeno, Kamil mi dnes kafe udělá i dá, se dá dvě hodiny honit se psem okolo žimrovic, očuchávat si prdélky a ochcávat křovíky, se dá jet vlakem do opavy, zevlovat krajinu a ignorovat JE, se dá jet v autě s otcem a klást si odpovědi a otázky, se dá divit bratrově holé hlavě, se dá natírat plot nebo jíst kompot, ale to sere pes sem na něco přišel:

1) Standa furt lže, 2) Evička furt mluví pravdu, Nietzsche zobecňuje: pravda je žena, Martinka konkretizuje: standa nerozumí ženské duši; chápete to? pokud ne = ste debilové a nabízím vám jako útěchu alternativní řešení: pravdu má adélka: Life is life, na, na, nanana

(vaš pičus)